Nakupujte postupně. Neřešte cenu a nestresujte se jejími výkyvy. Pravidelně přikupujte jednotky bitcoinu – satoshi. Odkládejte jednoduše tolik, kolik zrovna můžete, štosujte saty. Z dlouhodobého hlediska mají smysl i malé částky.
Metoda DCA spočívá v průběžném nakupování nějakého aktiva - v našem případě bitcoinu. V principu se jedná o velmi prostou věc - v předem přesně daném intervalu investujeme vždy stejnou částku.
Reálně to tedy může vypadat například tak, že každý týden v pátek vezmeme čtvrtinu našeho měsíčního rozpočtu na investice a nakoupíme za ně bitcoin nehledě na jeho cenu.
Strategie je to možná až neskutečně jednoduchá, a přesto nabízí výhody, které jinde nenajdeme. Jaké to jsou?
Nemusíme řešit cenu
Nadpis mluví sám za sebe. Jestliže budeme investovat v přesně daný čas, vlastně tím automaticky přijdeme o možnost řešit cenu.
Ta může být v daný den vysoká, nízká, nebo úplně stejná jako před týdnem. A nám by to mělo být jedno.
Ptáte se, proč je to vlastně výhoda?
Nedáváme prostor emocím
Pokud jste už někdy kupovali nějaké tržně obchodované aktivum (akcie, zlato atd.), jistě jste sami na sobě viděli, co s vámi dělají jednotlivé pohyby ceny. Když trh roste, připadáte si minimálně na nobelovu cenu. Jakmile ale začne trh klesat, nálada jde strmě dolů, úroveň deprese nahoru a prsty začínají být neposedné.
Musím všechno prodat, nebo mi nic nezbyde! Panika! Já na to prostě nemám!
Všechno špatně - to si s vámi pouze pohrávají emoce a kvůli nim jednáte iracionálně, nebo k tomu aspoň máte nutkání.
Emoce mají obrovskou sílu a velmi těžko se jim brání. Není se čemu divit, že velká spousta investorů tančí podle toho, jak zrovna pocity pískají. Už si ale neuvědomují, že to právě hlava je hlavní příčinou jejich ztrát.
Emoce jsou jednoduše největší nepřítel investora.
Stejně jako u ukončování závislosti, existují pravděpodobně pouze dvě možnosti, jak se s jejich vlivem vyrovnat.
Buď se jim naplno vystavíme, zaplatíme za cenné lekce, ztráty nás emočně rozeberou a pokud to ustojíme, jako lidé a investoři vyrosteme. Je to podobné otužování - vybudujeme si odolnost na zimu, v našem případě na chování trhu.
Druhou cestou je omezení jejich přítomnosti. Prostě si situaci zařídíme tak, že emoce nedostaly šanci. Místo vynaložení ohromné mentální síly jednoduše vyřadíme emoce z rovnice.
Zde se skrývá největší výhoda DCA metody - pro city zde není prostor, jelikož vše funguje dle předem nastaveného a dobře promyšleného a spočítaného plánu.
Pokles a růst mohou být naším přítelem
Skoro až bizarní myšlenka, že? Proč bych měl být rád za pokles ceny něčeho, do čeho chci investovat? Pro tuto metodu jsou ale výkyvy ceny (i směrem dolů) výhodné.
Při poklesu bychom normálně panikařili - my jsme však zodpovědní, držíme emoce na uzdě a bez výčitek bitcoiny kupujeme každý pátek. Co je výsledkem?
Můžeme nakupovat levněji!
Skvělý příklad v obrázku. Celková investice se v obou případech rovná 8 000 USD. Modrý případ je “All-in” (investujeme vše v jeden moment), zatímco oranžový naší metodou “DCA”. Pokles je jednoduše příležitost k nákupu, která se nám může do budoucna vyplatit. Zároveň snižujeme riziko, jelikož nemáme všechny naše prostředky zainvestované.
Jestliže své investici věříte, pak musí její nákup ve slevě dělat jen a pouze radost.
Zde často najdeme jeden z největších paradoxů investičního světa. Jakmile bitcoin překonává cenová maxima, u pomyslných prodejen vznikají fronty zájemců. Každý chce nakoupit něco, co roste. Když cena bitcoinu spadne, lidé panikaří a mají tendence prodávat.
Když v roce 2021 stál jeden bitcoin 60 000 dolarů, mohli se všichni přetrhnout, prodávali svůj majetek a zadlužovali se, jen aby co nejrychleji nějaký ten bitcoin měli - a ideálně co nejvíce. Jakmile ale cena klesla na 30 000 dolarů, davy jakoby kouzlem zmizely. A přitom se jednalo o naprosto stejný bitcoin. Nezměnilo se na něm nic. A navíc byl v 50% slevě!
Investujte pouze do toho, čemu rozumíte a věříte. Kupujete si investice, které chcete vlastnit nezávisle na jejich ceně. Chcete revoluci ve financích, bankovnictví a způsobu, jakým lidé obchodují? Poté by vám nemělo záležet na ceně bitcoinu.
Každá věc na světě má své plusy a mínusy - ani DCA není výjimkou.
Základní pointa DCA spočívá ve vyhlazování grafu. Když si představíme velmi proměnlivou náturu bitcoinu, pomocí průměrování dokážeme vyrovnávat jednotlivé vrcholy a propady.
Menší potenciální zisk/ztráta
Menší riziko znamená menší zisk - platí to tak všude. Jestliže investujeme jednu desetinu svého kapitálu, musíme se nutně smířit s tím, že zbytek peněz leží a nepracuje. V bearmarketu je výsledkem menší ztráta, avšak v růstovém cyklu i podstatně nižší výnos.
Obchod provádíme nezávisle na ceně a můžeme díky tomu také přikupovat v lokálních minimech (a tím pádem na obchodu více vydělat), ale i na maximech (a prodělat). Jestliže se budeme držet plánu, nevyhnutelně nám nějaké příležitosti utečou.
Zabiják jménem inflace
Inflace je mrška zákeřná. Na nominální hodnotě peněz není vidět, za to se však výrazně projevuje všude ve skutečném světě.
Metoda DCA v dlouhém časovém horizontu na ní rozhodně může trpět. 2 % nejsou zas tak strašná, nicméně jsme v době, kdy se může inflace utrhnout ze řetězu a jít klidně na 5 % nebo výše - a to se stále bavíme o inflaci počítané státním aparátem, jehož metodika se pořád mění a v zásadě nikdo rozumný nebere tuto metriku vážně. Skutečná inflace bude pravděpodobně o několik jednotek vyšší.
Pokud bychom nezmínili i tento přístup, nebyl by tento článek kompletní.
Namísto postupného nakupování vezmeme a zainvestujeme celý svůj kapitál najednou - znovu nezávisle na ceně.
Je to opak metody DCA. Prohozené jsou také výhody a nevýhody. Pokud jdeme All-in, vystavujeme se veškeré volatilitě a náladám trhu. Ten nás bude vláčet bahnem, občas zaprší a jistě se bude blýskat. Na druhé straně - slunečný den bude o to lepší, neboť budou vydělávat všechny naše peníze.
Dost bylo teorie. Pojďme se společně kouknout na výsledky.
Situaci budeme sledovat na ročním, tříletém a pětiletém grafu a porovnáme bitcoin s indexem Dow Jones Industrial Average (jeden z největších amerických akciových indexů) a zlatem. Interval vkladů bude týdenní a investovaná částka vždy 10 dolarů.
Roční model
Takto by vypadal roční graf všech tříd aktiv při týdenní frekvenci nakupování. Jak můžeme vidět, bitcoin s přehledem překonává všechna aktiva z pohledu výnosu. Stejně tak ale vidíme, že jeho volatilita je oproti zbylým aktivům monstrózní.
Číselné údaje se pak samozřejmě shodují s grafem. Zajímavý může být fakt, že zlato se jako jediné dostalo do ztráty.
Tříletý model
Číselné údaje se pak samozřejmě shodují s grafem. Zajímavý může být fakt, že zlato se jako jediné dostalo do ztráty.
Když přepíšeme údaje do čísel, není o čem diskutovat. Bitcoin je suverénně ve vedení.
Pětiletý model
Když přepíšeme údaje do čísel, není o čem diskutovat. Bitcoin je suverénně ve vedení.
Čísla už asi není třeba rozebírat. Zhodnocení ostatních aktiv je v podstatě směšné.
Jak je na tom výnos vážený rizikem?
Zaměřovat se pouze na zhodnocení může být zrádné. Ponziho schéma zvládne být nejvýnosnější “investice” ze všech, ale stačí malá rozbuška a celé se zřítí k zemi - samozřejmě i se všemi pasažéry, kteří nestačili vyskočit.
Je tak mnohem lepší porovnávat aktiva pomocí nějakých metrik, která kromě výnosu zvažují i riziko. Jedním z nich může být tzv. Sharpe Ratio. To porovnává výnosy aktiva s volatilitou - návratnost/risk. Čím vyšší ukazatel je, tím lépe.
Sharpeho ukazatel jednotlivých tříd aktiv na čtyřletém období - oranžová Bitcoin, modrá US akcie, zelená US nemovitosti, oranžová tečkovaná zlato, hnědá tečkovaná dluhopisy, fialová akcie Emerging markets.
Pro někoho možná nečekaný výsledek. Bitcoin je nejlépe hodnocené aktivum i z pohledu výnosů vážených rizikem.
Dá se v podstatě říct, že poslední 4 roky bylo vždy lepší nakupovat bitcoin než cokoliv jiného.
Výsledky druhého způsobu investování je velmi těžké měřit. Ohromná volatilita bitcoinu znamená, že pokud vedle sebe dáme jedince, kteří všechny své peníze investují s rozdílem týdne, jejich výsledné zhodnocení se dlouhodobě může lišit až o stovky procent.
Jestliže bychom chtěli vidět nějakou křivku, stačilo by se podívat na graf ceny bitcoinu, vybrat si jeden bod a měřit zhodnocení až do dnešního dne. Výsledky by byly v každém momentě extrémně rozdílné.
Nezapomínejme samozřejmě na lidský faktor - ten je možná nejdůležitější. S All-in potřebujeme především nervy z ocele, protože každý propad a růst nás zasáhne v plné síle.
Odpověď by se dala shrnout jedním slovem - záleží.
Pro většinu populace je pravděpodobně správná cesta DCA. Ať už si totiž o sobě myslíme cokoliv, první prožitý propad trhů dokáže rozhodit emoce i tomu nejodolnějšímu jedinci. Řekl by vám to každý obchodník. Na papíře může vše vycházet dle představ a vyděláváme miliony. Jakmile je ale na stole naše reálná výplata, celá hra se obrací a pocity chytají otěže našeho jednání.
Záleží také na době vstupu. Z pohledu výnosů je samozřejmě lepší vložit všechny peníze najednou na začátku býčího trhu. Kdo to však odhadne? Křišťálovou kouli nemá nikdo a věštecké schopnosti poslední dobu také moc nevidíme.
Jak se tedy rozhodnout?
Pokud si (nebo bitcoinu) ještě moc nevěříte, zvolte čisté DCA. Jestliže máte pro riziko cit a zvládnete ho, můžete kapitál rozdělit do dvou hromádek - 50 % investujete teď, nebo až vám bude připadat vhodná chvíle, a zbylých 50 % postupně.
Pro adrenalinové nadšence se samozřejmě nabízí možnost All-in. Maximální risk vykoupený maximálním potenciální zhodnocením. Ale je to vážně to, co člověk v tomto uspěchaném světě chce?
Ani jedna z metod není špatná či dobrá - každá je jiná a vyžaduje jiný soubor schopností. U jedné potřebujeme pevné nervy, zatímco druhá odměňuje spíše důslednost a morálku.
Závěrem je třeba říct, že budoucí výnosy se nemusí rovnat těm minulým a investor nese veškeré riziko sám. Nikdo neví, jak bude vypadat budoucnost. Investujte proto především rozumem.
Zanecháním emailu souhlasím se zasíláním novinek na uvedenou emailovou adresu v souladu s podmínkami ochrany soukromí.
